Vychytávky na přežití – improvizace

Na Vánoční výpravě jste možná někteří dostali takový “zajímavý”, nebo možná netradiční dárek. Říkáš si k čemu ti to je a co s tím budeš dělat? V tom případě si pročti tento příspěvek, který by ti měl pomoci vše objasnit. :)

Rozdělávání ohně

V zimně je jedním z největších problémů rozdělání ohně jako zdroje tepla… Velmi zajímavá možnost je nouzový improvizovaný velkoplošný knot, ve kterém jsou ukryty sirky, které jsou voskem chráněny před vlhkem. Jednoduše řečeno zázrak…

Co se nechá spálit

Co se pálí nejlépe? Něco co má malý objem a velkou plochu. Proto se snadno zapálí chrastí, sláma, hobliny, vata, …

Co by se nám mohlo hodit? Třeba následující kosmetické tampony napuštěné voskem (slouží jako velkoplošný knot). Navíc v sobě ukrývají i 4 zápalky cowboy které jdou zapálit bez škrtátka a jsou voskem kryté před vodou a vlhkostí.

Malá ukázka postupu výroby v troubě:

 

Zkrácení sirek, zaříznutí tamponu na straně u hlaviček sirek, závěrečné zavoskování ve voskové lázni.

    

Vaření

Každý si asi představí, že pro vaření brambor je potřeba aby se brambory vařili 10 minut a pak jsou hotové. Představa není úplně marná, ale je potřeba si uvědomit, že na expedici máme omezené množství plynu, kterým nemůžeme jen tak plýtvat. Šlo by to tedy i jinak?

Vařte na mírném plameni vlastně znamená udržujte konstantní teplotu. Pro vaření by teplota měla být alespoň 2 hodiny vyšší než 80°C.

Ladislav Sieger

No a v tom je zakopaný pes… Vaření v termosce – netradiční využití termosky, která udrží teplotu. Takže si prostě uvaříme vodu, naházíme brambory do termosky a zalijeme vroucí vodou. Po cca 2 hodinách jsou pak brambory poživatelné a my jsme ušetřili zhruba 15 minut zbytečného pálení plynu. Jediné co je trochu problém, že termoska po vaření brambor ve slané vodě má takovou trochu nechutnou chuť… Takže čaj už není to co býval…

Svačiny

Na horách v mraze všechno tak nějak mrzne… Pokud nechcete mít z výletu nepříjemnou cestu, tak budete muset mít svačinu pořád u sebe, aby se z ní nestala zmrzlina, nebo si vybrat takovou svačinu, kde to nebude vadit.

Ovoce a zelenina jsou vítané jako zdroj vitamínů a na delších expedicích bychom na ně také měli myslet. Jablko nebo rajče jsou ale dost těžké a v zimně se z nich stane buď jablečná zmrzlina, nebo rajčatová koule. A to se fakt nedá. Jako rozumná varianta se jeví taková potravina, která je vysušená, tedy v ní nemůže zamrznout voda. Takže takové křížaly, sušené ovoce nebo jerky to je oč tu běží :)

Ještě je tu varianta stát se veverkou a vzít si s sebou oříšky – i zmrzlé chutnají dobře. Po vánocích není ani zmrzlé cukroví úplně k zahození. Ale zase čím méně vody tím lépe – vanilkové rohlíčky jsou ve srovnání s kokosovými kuličkami daleko poživatelnější ve zmrzlém stavu.

Zimní spacák

Je moderní a pohodlné mít hightech péřový spacák do -50°C, ale vyplatí se nám to? Je asi na každém aby zvážil, co je rozumná cena spacáku a jestli opravdu potřebuje ten nejlepší.

Taková typicky česká improvizace je použít dva spacáky současně. Jednak se budou lépe balit do batohu, než jeden velký, většinou si je nemusíme ani pořizovat, ale také pak můžeme do vnějšího dát věci co nesmí zmrznout a ve vnitřním si můžete normálně vegetit :)

Co se velikosti spacáku týče, tak pokud bude přesně na tělo, tak v něm nebudete vytápět zbytečně volný prostor, ale zase na druhou stranu bude dost těsný a pokud byste v nějaké nouzové situaci potřebovali se více obléknout – zůstat v bundě a oteplovákách, … tak by velikost spacáku mohla být proti nám…

Jídlo a pití

Člověk vydrží bez jídla a bez vody 12 až 13 dnů (vydržet se zátěží bez větších problémů se dá asi 5 dnů), ale hrozně záleží na tom, jaká je opravdu dehydratace. Experimenty s dehydratací jsou ale velmi nebezpečné a mohou vést i k nevratnému poškození ledvin.

Abychom ale neměli z výletu boj o přežití, je nutné myslet i na to, kde budeme brát vodu v dostatečném množství a v pitné podobě.

Jak tedy získám pitnou vodu?

Mnozí si teďka nejspíše řeknou, že je to jasné, musíme ji převařit. Jenže to není až tak jednoduché. Říká se, že jistotu o dezinfekci vody získáme, když dosáhneme 100°C a vaříme po dobu jedné minuty. Nefunguje to, ale tak, že vodu minutu vaříme a pak ji hned můžeme zchladit na teplotu 30-40°C, abychom se mohli napít, tím se totiž bakterií nezbavíme. Nejjistější je tedy vodu ohřát na 60°C a nechat ji 60 minut ohřívat. Ideální je na to opět termoska, kde ale musíme počítat s poklesem teploty, tudíž je ideální vodu ohřát na 70°C, přelít do termosky a hodinu počkat. Máme pak 100% jistotu, že jsme vodu vyčistili.  Dále se pak dají používat různá chemická čistidla, mezi které patří například chlor, u který ale musíme kombinovat s vitamínem C, tak, že množství vitaminu C musí být třikrát větší než množství chloru. Když tedy použijeme tzv. šokovou terapii, která nám má zajistit nejvyšší dezinfekci, musíme požít 70 mg chloru a následně stačí přidat jednu šumivou tabletu vitamínu C, která má alespoň 500 mg.

Jsou dva typy hladovění – do 14-ti dnů nehrozí žádné ohrožení. Po třech až čtyřech týdnech už hrozí nebezpečí, jelikož ve střevech jsou vlastní bakterie až moc dlouho. Můžeme se tedy sami pomalu otrávit… Meze hladovění 60, 68 a 72 dnů jsou smrtelné. Při hladovění je zapotřebí hlídat si dostatek tekutin jejich pravidelným příjmem…

Lidské teplo: člověk hřeje přibližně 80 až 100 Watty. Čím více energie musí lidské tělo vynaložit na “vytápění”, tím víc jídla bude potřebovat na doplnění energie…

Poděkování

Většina myšlenek a zlepšováků pochází od neuvěřitelného dobrodruha Ing. Ladislava Siegera, CSc. z ČVUT, který mimo jiné absolvoval expedici na Antarktidu, Aljašku, …

Doporučuji velmi zajímavé záznamy z přednášek fyzikálních čtvrtků: https://media.fel.cvut.cz/archive/fc/

Příspěvek byl publikován v rubrice Akce, Články a jeho autorem je Jakub Petrak. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář